Navigace

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de

Obsah

TJ Sokol Jasenná

 

Začátky jasenského Sokola jsou datovány už do r. 1914, kdy vzniklo „volné sdružení mladíků cvičících“. Jasenští mladí muži Tomáš Macek (nar. 1894) z čísla 88 a Antonín Rokyta (nar.1895) z čísla 119, oba rolničtí synové, příležitostně cvičívali v Sokole ve Vizovicích. Cvičení je zaujalo natolik, že si vypůjčili hrazdovou tyč a na obecním pozemku a Trávníku před „Dolníma“ (za domem č. 139) zakopali sloupky a začali cvičit. Jejich nezvyklá činnost přilákala další hochy a cvičívali společně. Začátkem července 1914 byla utvořena dvě družstva. V jednom 10 a ve druhém 12 členů. Cvičívalo se dvakrát týdně, prostná a na hrazdě, až do konce září.  Později si pronajali pozemek na Rokytové zahradě pod Dubovinou. Na zimu se cvičenci přestěhovali do taneční místnosti v hostinci Antonína Kutěje.

V roce 1915 činnost cvičících upadávala, protože starší cvičenci odcházeli do války. Za 1. světové války měli sokolové velký podíl na vzniku československých legií. Často byli nazýváni naším národním vojskem.

Teprve doba po založení Československé republiky, která byla plná nadšení a ideálů, byla příznivá pro založení pobočky Sokola vizovického v Jasenné. První zápis v protokolní knize pochází ze 17. 2. 1919 a pojednává o ustavující výborové schůzi Sokola v Jasenné. Prvním starostou byl zvolen Otmar Hrejsa, evangelický farář v Jasenné. Bylo přihlášeno 58 členů. Zároveň byly zřízeny odbory vzdělávací, divadelní a pěvecký.

První veřejné cvičení bylo pořádáno 14. září 1919 na zahradě Pavla Macka čp. 46. V tuto dobu měla odbočka 87 členů.

Protože prostory na cvičení v hostinci Antonína Kutěje nebyly vyhovující, požádali cvičenci školní radu o propůjčení prázdné učebny ve škole a cvičení probíhalo tam.

V roce 1921 byla podána žádost obecnímu zastupitelstvu v Jasenné o darování nebo odprodej části „Zelnic pod kostelem“ na stavbu sokolovny.  Citace zápisu z jednání zastupitelstva: „Tělocvičná jednota Sokol v Jasenné nemá tělocvičny ani cvičiště. Cvičení musí konati v hostinci, což nikterak neprospívá výchovné činnosti Sokola. Jest nejen právem, nýbrž i povinnosti obce umožniti Sokolu stavbu sokolovny“. Prodej pozemku byl nakonec schválen až v únoru 1925 a byla povolena přístavba sokolovny k obecnímu domu. A tak s vypětím všech sil jak finančních, tak i fyzických, veškerých členů jasenského Sokola byla postavena dlouho postrádaná sokolovna. Slavnostní otevření proběhlo 20. července 1930.

Program Sokola byl vždy všestranný, přitažlivý pro všechny vrstvy a věkové kategorie. Kromě pravidelného cvičení se pořádaly různé soutěže, veřejná vystoupení, besedy, výlety, divadelní a hudební představení, přednášky, apod.  Vyvrcholením činnosti se staly všesokolské slety.

Při veřejných cvičeních podpořili místní cvičence často sokolové z Vizovic a Slušovic.  Tato cvičení se konala jednak na soukromých pozemcích (zahrada Pavla Macka, také na Lukášově zahradě) a později na pozemku u nové sokolovny.

Členové Sokola se zúčastnili VII. Všesokolského sletu v Praze v roce 1920, a následujících sletů v r. 1926, 1932, 1938 a 1948.

Jasenští Sokolové se pravidelně účastnili oslav upálení mistr Jana Husa, při této příležitosti byl pořádán průvod od hostince u Kutějů, probíhaly osvětové přednášky a byla pálena hranice.

V předvečer narozenin T. G. Masaryka 6. března se tradičně konal lampionový průvod s hudbou od horní hospody p. Mikuláštíka do sokolovny za účasti krojovaných sokolů, večer byla pořádána slavnost, jejíž součástí byly přednášky a kulturní program včetně hudebních a pěveckých vystoupení.

Podobně se tradičně konala v květnu oslava svátku matek a 28. října oslavy založení republiky.

Velmi činný byl divadelní odbor, který nacvičil a předvedl za dobu své existence spoustu divadelních představení.

V roce 1941 nacisté činnost Sokola zakázali. Činnost byla znovu obnovena po válce, ale jen na krátkou dobu. Po únorovém převratu v roce 1948 komunisté dosáhli faktického sloučení tělovýchovy a tím zrušení Tělocvičných jednot Sokol. Z počátku sice dál fungovaly jednoty pod názvem Sokol, ale původní orgány a stanovy již neexistovaly. Sokolové se k této organizaci nehlásí, chápou sloučení Sokola do tělovýchovné jednoty jako násilný akt. Jen pro dokreslení situace a sportovních aktivit v tomto období uvádíme některé důležité údaje.

V prosinci 1952 byl přijat zákon o tělesné výchově a sportu, v březnu 1957 zřízen Československý svaz tělesné výchovy a sportu, který existoval až do r. 1990. Někteří činovníci Sokola ukončili svou činnost hned v roce 1948, většina však pokračovala v odborech ČSTV, cvičenci stejně říkali, že „chodí do Sokola“. Dodnes se přetřásá otázka spartakiád. Byly většinou záležitostí škol a armády, méně již bylo cvičenců z jednot. Ve vedení spartakiád stáli většinou bývalí sokolové, takže se dá říci, že byly – aspoň po cvičební a organizační stránce – pokračováním sletů. Mnozí cvičitelé viděli ve spartakiádách možnost zachování sokolské tradice, protože naše hromadná cvičení neměla ve světě obdoby.

V naší obci po roce 1948 činnost Sokola pokračovala, ale již ne s takovým nadšením a podporou, jako v předchozím období.

Sokolovna sloužila k účelům tělovýchovným, jako divadelní sál (v r. 1949 nacvičili místní divadelníci hru Lucerna). V roce 1950 se zde začalo promítat kino (v tomto roce proběhlo 121 představení za účasti 7293 návštěvníků).

V roce 1951 byl založen odbor stolního tenisu a lyžařský odbor. V tomto roce dramatický kroužek připravil div. hru Gazdina roba, a ve spolupráci s Vizovicemi hru Vojnarka. Proběhlo „Kácení máje“ s programem, uskutečnilo se veřejné cvičení.

Rok 1951 byl významný i z hlediska stavebních úprav. Bylo oploceno hřiště, vybudován chodník k sokolovně, rozšířen sál a o patro rozšířen přední trakt sokolovny.

V roce 1957 byl uspořádán sportovní den na hřišti u sokolovny. V roce 1958 vznikl turistický oddíl, všechny složky se připravovaly na II. celostátní spartakiádu

40. výročí trvání Tělocvičné jednoty Sokol a její pokračovatelky Tělovýchovné jednoty Sokol bylo oslaveno slavnostní akademií v březnu 1959. V červnu potom proběhlo veřejné cvičení na pozemcích dráhy pod Polášky.

Z hlediska oprav a budování sokolovny byl důležitý rok 1961. Byla naplánována generální oprava a přístavba sokolovny. Budova byla postavena v roce 1928 a od té doby nebyla provedena žádná větší oprava. Ve špatném stavu byla cementová střešní krytina, omítky okna i dveře. Sokol také žádal o povolení přístavby sociálního zařízení a kinokabiny, skladiště pro tělocvičné nářadí – přísálí. Stavba byla povolena a v červnu 1963 byla kolaudována a proběhlo slavnostní otevření opravné sokolovny s bohatým sportovním i kulturním programem.

V letech 1965, 1975 a 1985 proběhl nácvik na celostátní spartakiádu. Účastnily se ženy, žákyně i předškolní děti. Byly uspořádány a místní spartakiády. V tomto období bylo v Sokole asi 150 členů, takže byl největší zájmovou organizací v obci.

TJ Sokol vyvíjela v 70. letech bohatou činnost. Dobře pracovaly oddíly odbíjené, lyžařský, kopané, stolního tenisu a šachisté. V tomto období byla provedena za velké podpory JZD Podhájí rekonstrukce hřiště za sokolovnou a povrch byl zpevněn položením asfaltového koberce.

Po „sametové revoluci“ byl v u nás roce 1990 Sokol znovu obnoven. Nová éra nezačala lehce. Musel bojovat o navrácení svého majetku a bojoval a bojuje i s problémy generačními. Ke znovuobnovení činnosti Tělocvičné jednoty Sokol došlo v Jasenné v roce 1997 z iniciativy občanů, kteří byli členy místního Sokola v době před rokem 1948. Našlo se několik nadšenců, kteří chtěli v sokolské myšlence pokračovat a navázat tak na tradici, která v naší obci má svoje místo. Starostou byl na ustavující valné hromadě zvolen Jaroslav Jenyš. V tomto roce se podařilo převést majetek do vlastnictví jednoty, registrovat jednotu u České obce sokolské v Praze. Sokol Jasenná je dnes součástí župy Františka Palackého ve Valašském Meziříčí.  

Před zahájením provozu sokolovny byl za finanční podpory obce proveden nátěr střechy, zavedeno plynové topení místo akumulačních kamen, vymalovány všechny prostory a vybroušeny parkety. Začátkem roku 1998 tak mohlo proběhnout slavnostní otevření sokolovny za účasti představitelů župy, které bylo doprovázeno programem dětí z místní školky a školy a vystoupením Valašského souboru Portáš.

V následujícím období činnost Sokola byla zaměřena na cvičení dětí, úspěšně začali trénovat a soutěžit stolní tenisté (hlavní iniciátorkou a dlouholetou trenérkou byla paní Karla Kremplová).  Probíhalo cvičení žen, aerobiku, kalanetiky, cvičení na míčích.

Ve spolupráci se základní školou proběhl několikrát na hřišti u sokolovny „Sportovní den všestrannosti“ s pestrými sportovními aktivitami. Členové sokola se také podílejí na organizaci bruslení pro veřejnost na hřišti u sokolovny.

Několikrát byl uspořádán turistický zájezd (Pálava, Jeseníky, Vrátná dolina, Tatry), byly organizovány cyklovýlety pro širokou veřejnost (Šumava, Jižní Čechy, Máchovo jezero, Babiččino údolí, Pálava, Jeseníky).

Tradiční akcí pořádanou sokolskou jednotou od roku 2004 je „pálení čarodějnic“ v květnu, které probíhá na místním fotbalovém hřišti a vánoční turnaj ve stolním tenise, který v roce 2017 byl již 19. v pořadí.

Členky Sokola také navázaly na tradici sletů a v letech 2000, 2006 a 2012 se zúčastnila skupina žen a skupina dorostenek nácviku. Kromě cvičení na celostátním sletu v Praze reprezentovaly naše ženy i na místních, okresních a krajských cvičeních, které při této příležitosti probíhaly.

Ženy a dorostenky cvičily také na celostátních akcích pořádaných v obdobích mezi slety – „Sokolové pod Řípem“ v Roudnici nad Labem v roce 2013 a „Sokolské Brno“ v roce 2015. V současné době se dvě skupiny žen a dorostenek připravují na 16. všesokolský slet, který proběhne v roce 2018 v Praze. Dvě členky naší jednoty se v roce 2004 zúčastnily také sokolského sletu v kanadském Torontu.

Sokolovna se stala místem nejen pro cvičení svých členů, ale také žáků ze základní školy. Zároveň se zde pořádají i kulturní akce, které organizují jednotlivé složky obce –plesy, školní besídky, karnevaly, oslava svátku matek, posezení se seniory. Proběhla zde i divadelní představení ochotníků z okolních obcí. Pravidelně se zde konají nácviky Valašského souboru Portáš.

I přes nedostatek vlastních finančních prostředků se členové jednoty snaží udržet sokolovnu v provozu a postupně provádět úpravy, opravy a rekonstrukce.  V roce 2001 proběhla rekonstrukce sociálního zařízení a výměna oken v těchto prostorách, výměna vstupních dveří, v roce 2004 byla sokolovna napojena na obecní vodovod, podle možností je malován interiér. V roce 2017 byla provedena výměna většiny oken.

Členská základna se měnila – od 140 členů při obnovení jednoty v roce 1997 až po současných necelých 40. Zájem o cvičení a práci v Sokole klesá. Je vidět, že nabídka sportovních a volnočasových aktivit je velká a Sokol je jen jednou z organizací, které nabízejí možnosti pro trávení volného času. K této situaci nepřispívá ani současný stav budovy sokolovny, která potřebuje generální opravu. Po 90 letech by si ji opravdu zasloužila. Věřme, že se to podaří a sokolovna se tak stane opět důstojným místem, kde by se mohli lidé scházet a trávit zde chvíle sportovními aktivitami, ale také při různých kulturních a společenských příležitostech. Pokračovala by tak tradice, kterou před více jak 100 lety začali naši předkové, na kterou bychom měli být hrdí a měli v ní pokračovat.

 

Sportovní oddíly:

 

  • stolní tenis - žactvo, junioři, senioři
     
  • aerobic - junioři

     

Adresa webových stránek: sokoljasenna.xf.cz