Navigace

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de

Obsah

Hřbitovy

Místní hřbitovy

 

Obec Jasenná má ve své správě dva hřbitovy - starší u římskokatolického kostela v horní části obce a novější v blízkosti evangelického kostela v dolní části obce (běžně nazývané horní hřbitov a dolní hřbitov). Na horním hřbitově je už delší dobu zakázano pohřbívání do země, do stávajících hrobů a hrobek je možné pouze ukládat urny.

Jako správce pohřebišť má obec povinnost dle zákona č. 256/2001 Sb. vést evidenci související s provozováním veřejného pohřebiště, např.:

  • jméno a příjmení osob, jejichž lidské ostatky jsou na veřejném pohřebišti uloženy,
  • místo a datum jejich narození a úmrtí,
  • rodné číslo,
  • datum uložení lidských pozůstatků nebo zpopelněných lidských ostatků na veřejném pohřebišti včetně určení hrobového místa a hloubky pohřbení; u zpopelněných lidských ostatků způsob uložení jejich popela a v případě vsypu i místo jejich uložení,
  • záznam o nebezpečné nemoci, pokud osoba, jejíž lidské pozůstatky byly uloženy do hrobu nebo hrobky, byla touto nemocí nakažena,
  • jméno, příjmení, adresu místa trvalého pobytu a rodné číslo nájemce hrobového místa, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní jméno, nebo název firmy, sídlo a identifikační číslo nájemce hrobového místa, jde-li o právnickou osobu,
  • datum uzavření nájemní smlouvy a dobu jejího trvání včetně údajů o změně smlouvy,
  • údaje o hrobovém zařízení daného hrobového místa.

Ve výše uvedeném zákoně je nájemci dána povinnost oznámit provozovateli pohřebiště veškeré změny údajů potřebných pro vedení evidence veřejného pohřebiště.

Upozorňujeme, že bez vědomí provozovatele není možné ukládat urny do kolumbária.


Řád pohřebiště Obce Jasenná platný od 26. 6. 2015

Řád pohřebiště.pdf

Co říká historie o hřbitovech v Jasenné.

 

Historie hřbitovů a pohřbívání je bytostně spjata z naší biologickou podstatou. Kde se začali trvale usídlovat obyvatelé, vznikaly i hřbitovy. Podíváme se do historie hřbitovů, tak jak ji zapsal do kroniky Obce Jasenná, kronikář Jan Macek, bytem Jasenná 88, v roce 1956:

Kde nacházel se původní hřbitov obce Jasenná není známo. Po vystavení nynějšího římskokatolického kostela Maří-Magdalény, v letech 1662-1672, pohřbíváno bylo kol kostela. Dle ústního podání při stavbě silnice Vizovice – Vsetín, okolo roku 1830, při rozšiřování stávající cesty na silnici, narazilo se proti kostelu na lidské kosti. Ovšem nekatolíci, nebo i katolíci, kteří nechodili o výročních svátcích ke zpovědi a byli podezřelí z hereze, pochováni byli ven z krchova.  

      Bylo to místo na obecním pozemku "Na Výpustě nad dědinou", dle pozdější parcelace stab. Katastru p.č. 2337 a 2333. V I. svazku matriky zemřelých katolické farnosti ve Vizovicích, čteme: "Roku 1674, 12. února, umřela Anna Nyklova, 90let stará, Lutryanka v Lutonině. Pohřbena  v Jasenné ven z krchova, kde se jiní Luteráni pochovávají". Podobný osud stihnul 19.3. toho roku 46letou Kateřinu Mojžovu z Lutoniny, protože nebyla u zpovědi. Z dalších, v tomto svazku zapsaných přespolních, ještě uvádím: V roce 1675 Dorotu Výpustovu, 68letou z Ubla, Kateřinu Machovu, 44letou z Lutoniny a v roce 1676 Annu Slezarku, 75letou z Ubla.

      Dále uvádím jen nekatolické občany z Jasenné zde pohřbené:

r. 1675    Anna Tomanka                            63 let

r. 1676    Anna Trubirohova                      88 let

r. 1678    Kača Kovarica                           60 let

  (9 letá mezera v matrikách)

r. 1688    Lida Maczkova                           87 let

              Kateřina Witkova                        69 let

              Markéta Malaštova                    74 let

r. 1689    Anna Jaroslávkova                     73 let

              Apolena Geržíkova                     22 let

r. 1690    dítě Martina Jaroše – nekřtěné

              Jiří Řepa                                     35 let

              Jan Jaroslávek                            76 let

r. 1695    Markéta Kratinova                     65 let

r. 1697    Anna Skurníkova                        65 let

r. 1698    Zuzana Kratinova                      54 let

r. 1699    Anna Bařinova                           65 let

r. 1701    Anna – žebračka                        60 let

r. 1704    Anna Měchova                           75 let

r. 1709    Kateřina Hevelka                       65 let

r. 1710    Kateřina Viktoříčka                    85 let

r. 1712    Markéta Stračka                         65 let

r. 1714    Kateřina Jaroslávkova               70 let

r. 1715    Markéta Jaroslávkova                60 let

r. 1716    Dorota Hlaná                             39 let

r. 1715    Václav Pučalík                           69 let

r. 1717    Martin Hlaný                              59 let

   (V dalším svazku již není poznamenáno, kdo na který hřbitov byl pochován.)

Na tomto pohřebišti (Na Výpustě), se pohřbívali občané až do roku 1793, kdy zřídila si církev evangelická a.v., hřbitov pod dědinou "Nad Bočanicú", na společné katastrální hranici Jasenné  a  Lutoniny. Na jasenské straně to byla pastvina p.č. 324 stabilního katastru, výměry 112 čtverečních sáhů, připsaná Josefu Mikuláštíkovi z Jasenné č.78. V definitivním popisu hranice obce Jasenné, pořízené geometrem II. třídy, Janem Schusterem, 20. února 1830 v Kroměříži se praví, že obecní hranice přeřezává pohřebiště tak, že větší část plochy pohřebiště patří do obce Lutoniny a menší do obce Jasenné. Od té doby byl hřbitov 2x zvětšován a dnes zaujímá v k.ú. Lutoniny p.č. 1117/5     a 1166, v katastru obce Jasenné p.č. 323/2 a 324. Na jasenské straně stojí na hřbitově márnice.

      Katolický hřbitov kolem katolického kostela Maří-Magdaleny, na pastvině p.č. 133, připsaný Náboženskému fondu, byl roku 1834 zrušen (výměra 212 čtverečních sáhů) a  založen nový na dosti nevhodném místě (vlhký), na pozemcích bývalého fojtství, p.č. 142/4. Prvně pohřbena zde byla 23.5.1834, 4měsíční Mariana, dcera Pavla Koldy, sedláka v Lutonině.  

      V souvislosti s těmito používanými hřbitovy, musím se zmínit ještě o jednom připravovaném hřbitovu v Poláchové Dubovince, který byl zřízen z nařízení úřadů v roce 1831, v době cholerových epidemií. Místo oplocení vyházena byla kolem příkopa do čtverce, o straně as 43 kroků. Předpokládaná epidemie se nedostavila, hřbitov zůstal nepoužit. Dodnes se tu říká "Na Kerchově".

       

      Cholerová epidemie se objevila v blízkosti naší obce v roce 1831, v okolí města Zlína. Lidi byli pohřbíváni v nouzových rakvích bez církevních obřadů. Dnes již není místní název "Na Kerchově", používán ani znám. Příkopa vykopaná okolo připravovaného hřbitova, je doposud v terénu dobře viditelná.

      V textu se vyskytuje pojem hereze. Lidé podezřelí z hereze, volí určitý odlišný pohled, který je neslučitelný s obecnou vírou dané církve. Zastánce hereze je touto církví označován jako heretik, kacíř či bludař. V období po bitvě na Bílé hoře roku 1620, se stává tou obecnou vírou, víra římskokatolické církve a to až do vydání Tolerančního patentu rakouským panovníkem císařem Josefem II, je to dokument vydaný dne 13. října 1781.

      Kdy se ustálilo používání příjmení?  V českých zemích se objevují příjmení od 14.století  a jejich rozmach přišel v 15. století. Například v 16. století,  již příjmení používala většina obyvatel , příjmení však nebylo striktně dědičné. Povinné používání příjmení v českých zemích, zavedla rakouská panovnice císařovna Marie Terezie.    

          Za datum vzniku obce Jasenná, považujeme zápis v listinách panství vizovského. Ovšem založení obce a jejího osídlení je pravděpodobně mnohem staršího data. Zápis v historických listinách byl zápis, který stvrzoval držení majetku někým. Bylo to dáno také tlakem tehdejší středověké společnosti. Zhruba od konce 12. století přestávala stačit pouhá ústní dohoda, jako dříve. Začaly se množit zakládací listiny panství světských i duchovních. V zakládacích listinách panství se tak objevují jména sídel, dvorů a míst přiléhajících, nevypovídají však nic o založení konkrétního lidského sídla.

          Právě pohřebiště jsou místy, která vypovídají mnohé o době osídlování daných území. Archeologie při vykopávkách na místech posledního odpočinku obyvatel, získává cenné informace o osídlení.

                                                                                         Pavel Sovička, kronikář