Navigace

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de

Obsah

Památky
  • Mikuláštíkovo fojtstvíDřevěná patrová budova Mikuláštíkova fojtství z r. 1748 - typický karpatský roubený dům s pavlačí na průčelí. V budově fojtství je dnes instalována expozice k historii obce a vesnickému životu na Valašsku. Fojtství stojí v horní části obce u farního kostela sv. Maří Magdalény. Více se o něm dočtete v samostatném oddíle.
     
  • portášV blízkosti Mikuláštíkova fojtství stojí socha Portáše, dílo sochaře Stanislava Mikuláštíka z r. 1941, která připomíná, že počátkem 18. století byl fojt Jiřík Mikuláštík portášským hejtmanem. Portášský sbor byl zřízen na císařský rozkaz v 17. století z "věrných Valachů".  Jedním z jeho úkolů  bylo i hlídat  zemské hranice, hlavně  průsmyky, pasy - "brány"  do Moravy. Tito Valaši se pak stali  jakýmisi národními četníky, často využívanými jako  kontrarevoluční složka k likvidaci lidových  povstání nebo zbojníků  jánošíkovského  typu. Na jejich obhajobu  však  nutno  uvést,  že  často  účinně zasáhli při obraně hranic  proti uherským  vpádům, nebo  se zasloužili  o klidný život zdejších občanů svými ráznými zásahy  proti zlodějům  či lupičům  dobytka. 
     
  • horní kostelFarní barokní kostel sv. Maří Magdalény z r. 1672 s věží z r. 1732 je nejstarší památkou v obci. Díky obětavosti farníků došlo v posledním desetiletí k jeho výrazné renovaci. Kromě nové střechy na věži i lodi kostela, byl nově vybudován interiér kostela, pořízeny nové lavice.  Po rozsáhlé rekonstrukci interiéru byl kostel vysvěcen v září roku 2011 olomouckým arcibiskupem Janem Graubnerem. V roce 2012 byly opraveny i varhany, které poslavil roku 1846 novojičínský varhanář Jan Neusser. Jedná se o jeden z nejstarších nástrojů na Zlínsku.  
  •   

  • Empírový evangelický kostel byl postaven díky obětavosti člendolní kostelů sboru v letech 1833 - 1836 převážně z kamene, věž byla přistavena v r. 1861. Původní dispozice byla obvyklá pro luterské kostely: na čelní (východní) stěně kostela byl oltář s oltářním obrazem "Křest Pána Krista" a kazatelnou nad ním, kolem oltáře byla ohrádka. Po obou bočních stranách kostela a vzadu byly dřevěné pavlače. V roce 1939 byl kostel poškozen povodní, proto musel být v letech 1951-52 opraven a interiér byl přebudován podle návrhu arch. B. Bareše. Byly odstraněny boční pavlače, pořízen nový oltářní stůl s křížem, stůl Páně, vyvýšená kazatelna a nové lavice. Jednomanuálové varhany jsou dílem E. Š. Petra z r.1890.
     
  • Dům č.p. 51 se seníkem, komorou a stodolou a č.p. 153 s hospodářskými objekty v usedlosti